Projev na zastupitelstvu MHP - Podivně rychlá změna územního plánu ve prospěch PENTY | Marek Hilšer
Přejít na hlavní navigaci
Sociální sítě

Mrkni na moje sociální sítě


Drobečková navigace
  • Hlavní strana
  • Aktuality
  • Projev na zastupitelstvu MHP - Podivně rychlá změna územního plánu ve prospěch PENTY

Projev na zastupitelstvu MHP - Podivně rychlá změna územního plánu ve prospěch PENTY

Můj projev na zasedání Zastupitelstva HMP k návrhu změny územního plánu na pražském Hlavním nádraží. 

Celý projev můžete zhlédnout na mém Youtube kanálu, jeho přepis pak níže. 

Praha, 20. 6. 2024

Vážený pane primátore, vážené zastupitelky, vážení zastupitelé,

já se velice omlouvám, ale dovolte mi, abych své vystoupení začal poněkud obecněji. Mám zato, že to také přísluší i členovi parlamentu.

Uvedu čerstvé číslo v ČR, možná jste ho někteří zaznamenali. Podle prestižního britského časopisu The Economist, který sestavuje žebříček států podle zastoupení tzv. crony capitalism (můžeme to přeložit jako korupční, klientelistický nebo oligarchický kapitalismus), se ČR mezi hodnocenými zeměmi ocitla v r. 2023 hned na 2. nejhorším místě za Ruskem! Možná vás to šokuje, ale takto jsou čísla ložena.

Dovolte mi, abych pro lepší porozumění věci uvedl definici toho kumpánského kapitalismu. Korupční kapitalismus je termín popisující ekonomiku, v níž úspěch podnikání závisí na úzkých vztazích mezi podnikateli a vládními úředníky či politiky. Může se projevovat zvýhodňováním při udělováním zákonných povolení, dotací, zvláštními daňovými úlevami nebo jiných forem zvýhodňování. Já se domnívám, že proces územního plánování je učebnicový příklad, kde lze projevy korupčního kapitalismu sledovat. Jde o proces, v němž se často střetává veřejný zájem s partikulárním zájmem velkých skupin, přičemž politici rozhodují o jeho výsledku. Politici také rozhodují o tom, zda se postaví za zisky developerů na úkor společnosti. 

Jsme-li hned druzí za Ruskem, musíme dávat velký pozor na to, jak se rozhoduje. Dříve, než se vyjádřím k podnětu ve změně územního plánu ve věci Hlavního nádraží, je pro kontext věci dobré zmínit některé informace o transformaci pražských nádraží a nakládání se státními pozemky. Tuto transformaci spojuje jedna společná charakteristika. Ukazuje se totiž, že na základě 20 let starých a velmi problematických smluv dochází k prodeji pozemků za zcela skandálně nízké ceny. Jak ČT a deník N uvedly, pozemky, které mají hodnotu na Smíchově, komerční hodnotu zhruba 21 000 Kč, což je informace asi 2 roky stará, se prodávají za třetinové ceny.

Je tomu podobně i na Masarykově nádraží, kde se komerční cena uváděla 35.000 Kč/m2 a byla prodána za také velmi nízkou cenu. Tyto ceny zcela logicky vyvolávají pocit, že dochází k okrádání státu ve prospěch různých zájmových skupin. A jako členové politických stran a představitelé magistrátu bychom o tom měli vědět, protože i vaše rozhodnutí a naše rozhodnutí mají vliv na zhodnocování majetku, který patří lidem. Podívejme se na příklad Hlavního nádraží. Podle všeho se rozhodlo o tom projednat podaný podnět na změnu územního plánu v době, kdy už se vzhledem k připravovanému Metropolitního plánu takové podněty podávat nemají. Ledaže by byly ve veřejném zájmu.

Je třeba se ptát, zda podnět a kontext jeho podání je ve veřejném zájmu. Víme, že na to není snadná odpověď a každý si to můžeme interpretovat, jak chceme. Na to není odpověď jednoznačná. Může být kolejiště a jeho využití ve veřejném zájmu, ale to, jakým způsobem bude toto unikátní území o obrovské rozloze, o velkém významu a v centru města využito, musí být náležitě a zdůrazňuji nezávisle posuzováno a musí to být zkoumáno bez ohledu na různé komerční zájmy developera. To všechno předtím, než dojde k zahájení celého procesu projednání a schvalování územní změny. Ale jak se zdá, opak je pravdou. 

Na zástavbu kolejiště nemá město Praha ani po 11 letech příprav metropolitního plánu koncepční územní studii, která by jasně říkala, co město na tom místě chce. Chceme tam park? Chceme tam obchody? Chceme tam byty? Chceme tam sportoviště? Zatím na to nikdo neodpověděl. Neznáme hlediska zabývající se kritickou infrastrukturou a bezpečností státu. Neznáme hlediska ekonomická, antimonopolní a korupční. Neznáme hlediska sociální, ekologická, klimatická, neznáme hledisko kulturní a památkové, dopravně-železniční, hledisko související s humanizací magistrály, hlediska urbanistická, už vůbec nebyla do hledání veřejného zájmu zapojena veřejnost. Místo toho jsme svědky takového poměrně rychlého procesu projednávání celého podnětu. 

Procesy, které trvají normálně řadu měsíců se podařilo zvládnout za měsíc, 17 dní? Hovořil jsem o tom, protože projevem korupčního kapitalismu je poskytování výhod podnikatelům ze strany státních úředníků. Je třeba se nad tímto zamyslet vážně, toto je ten moment. Dovolím si tvrdit, že takto se veřejný zájem nehledá. Naopak celý kontext naprosto zřejmým zvýhodňováním zájmů developera za asistence státního podniku Českých drah. ČD veřejný zájem už dávno nehájí, a to od chvíle, kdy byly uzavřeny nevýhodné podmínky pro prodej pozemků zainteresovaných developerů. Jsem přesvědčen, že proto neobstojí ani toto podání před schválením metropolitního plánu, protože není ve veřejném zájmu. 

Za pozornost stojí argument, který zaznívá a tvrdí, že podání podnětu na změnu územního plánu je jen otevřením procesu, během něhož se teprve bude o podobě veřejných zájmů jednat v soutěžích atd. Nevím, jestli zde někdo zdůraznil, jak to ve skutečnosti bude a jakou úlohu bude v tomto procesu sehrávat developer. Nevím, jestli to je už vyjasněno, ale hovořilo se i o tom, že by toho měl být účasten. Připadne mi to jako stejná naivita, pokud by tam měl být, jako situace, kdy do „Pražské protikorupční rady“, kterou zřídil kdysi pan primátor, byl jmenován Marek Dospiva. Jakou mám jistotu, že osud území Prahy, které patří občanům, bude rozhodnut skutečně ve veřejném zájmu a nezpůsobí to stejné pochybnosti jako příběh Masarykova nádraží? Podání podnětu podle mého mínění odporuje embargu na zahájení změn v územním plánování. Vyznačuje se určitým zvýhodňováním developera na úkor veřejnosti. Prosím, zvažte, jakým způsobem se k této věci postavíte. Děkuji za pozornost.

Galerie