Trendy
válka na Ukrajině Survivor 2024 Iveta Bartošová Survivor 2024 - aktuálně

Senátor Hilšer ve válečné zóně: Třikrát za noc houkaly sirény, viděl jsem ostřelované domy a bomby v ZOO

Marek Hilšer: Na Ukrajině jsem viděl dopadlé bomby, poplach byl třikrát za noc
Zdroj: Se souhlasem Marka Hilšera/Koláž eXtra.cz
+ Dalších 12 fotografií
rozhovor

Senátor Marek Hilšer v uplynulých dnech osobně navštívil východní Ukrajinu. Vojákům, rozvědce i tamním občanům předal materiální pomoc včetně dronů s nočním viděním. "Mykolajiv je několikrát denně ostřelován raketami. Fronta je odtamtud vzdálená asi 20 kilometrů. My jsme měli v plánu jet i tam, navštívit vojáky, abychom viděli, jak používají drony, ale k tomu nedošlo, protože zrovna byly ty útoky," prozradil Hilšer v rozhovoru pro eXtra.cz.

Vy jste se nyní vrátil z Ukrajiny. Co jste tam dělal a jak to probíhalo?

Já jsem tam jel předat materiál pro vojáky - drony a termokamery, které jim pomohou v hrdinném boji proti agresi. To byl cíl cesty. Také jsem se tam setkal s představitelkou místní samosprávy Mykolajivské oblasti, měli jsme naplánováno setkání i s gubernátorem Kimem, což je velmi významná postava na Ukrajině. Ale bohužel k tomu nedošlo, protože ten den, kdy jsme měli naplánovaný program setkání, probíhaly raketové útoky na města, takže my jsme cestou museli zastavit a do samotného města nás nepustili.

Setkali jsme se i s místními vojáky, představiteli Národní gardy, teritoriální obrany i představiteli rozvědky, kterým jsme dodali drony. Navštívili jsme i místní ZOO, kde jsme mluvili se zástupcem ředitele. On nám popisoval složitou situaci a jak to bylo na začátku těžké, protože zahrada byla ostřelována a neměli jídlo pro zvířata. Viděli jsme tam i bomby. Hovořili jsme i s občany na malém sídlišti, které bylo poblíž mostu, jejž Rusové také ostřelovali. Tam jsme jim předali humanitární pomoc a potraviny pro seniory, kteří nyní trpí.

Třikrát za noc houkaly sirény

Mykolajivská oblast je hned u fronty, bylo to nebezpečné?

My jsme byli samozřejmě doprovázeni. V tu dobu, kdy jsme přijeli, to nebezpečné nebylo, ale Mykolajiv je několikrát denně ostřelován raketami. Ta fronta je odtamtud vzdálená asi 20 kilometrů. My jsme měli v plánu jet i na frontu navštívit vojáky, abychom viděli, jak používají ty drony, ale k tomu také nedošlo, protože zrovna probíhaly útoky. Takže jisté riziko tam je, ale nějak jsem to nepociťoval.

Přímo jste tedy ostřelování nezažil?

To ne. Byly tam noční poplachy, takže třikrát za noc houkaly sirény a člověk se musel někam schovat, ale jinak přímo že by tam padaly kolem nás rakety, to ne.

Jak dlouho jste tam byl?

Program trval dva dny a jeli jsme dva dny tam a dva dny zpět.

Ty drony tedy koupili nějací sponzoři?

To koupil sponzor pan Štěpánek z Isolit Bravo a pro místní bylo důležité to, že tam za nimi přijel nějaký politik ze Západu a že přijel až tam, aby to viděl, aby s těmi lidmi mluvil. Pro ně to je strašně důležité cítit, že mají podporu v zádech. Oni sami se nechtějí stát nevolníky Ruska, chtějí žít a spravovat si zemi podle vlastního rozhodnutí, a proto i za to bojují. Zcela jasně ale také říkali, že bez pomoci Evropy to nemohou dokázat, protože nemají ten obranný průmysl tak silný, aby mohli vzdorovat té obrovské přesile, ale jsou odhodláni se bránit. To tam je cítit všude.

Jak okolí Mykolajivu, který byl v prvních dnech války pod náporem ruských útoků, vypadalo?

V Mykolajivu byla první velká bitva, na tom místě jsme se byli i podívat, je to něco podobného jako Hostomel u Kyjeva. Je tam civilní letiště, kam Rusové mysleli, že přivezou zbraně, ale Ukrajinci se tam statečně ubránili a odrazili útok. Pár tanků skutečně přijelo do Mykolajiva, ale Rusové zjistili, že by tam měli obří ztráty, takže se stáhli. Do Mykolajivu jako takového tedy Rusové nikdy nepřišli. Ale viděli jsme ty ostřelované domy. Ukazovali nám, že útočí na všechny univerzity, to jsme viděli na vlastní oči.

Problém je, že 80 % podniků nefunguje. Takže lidé nemají práci, nemohou si vydělat peníze, oblast nemá na sociální podporu, na důchody. Senioři jsou odkázáni na humanitární pomoc. Pro ně byl příjemný šok, že tam mezi ně přijel někdo z Evropy, hodně si toho považují. Často nám říkali, že před válkou se dívali na Západ s podezřením, ale to se po invazi úplně změnilo a teď vnímají to, že Západ je podporuje a jsou to jejich přátelé, a naopak ti, kdo je vraždí, jsou Rusové.

Ukrajinci jsou odhodlaní, nechtějí být nevolníky

Česká vláda se chystá do Kyjeva na konci měsíce na společné zasedání. Myslíte, že je to dobrý krok?

Určitě je to dobrý krok, protože Ukrajina zvítězí. Cestu podporuji, naše pomoc je tam vnímána velmi pozititvně a až Ukrajina zvítězí, pak se bude jednat o její obnově a je důležité, aby se ta země více a více přibližovala západním standardům, a proto je potřeba jim pomáhat a jednat s nimi. Z tohoto pohledu je to přínosné.

Já spíše narážím na bezpečnostní rizika. Nyní se ostřeloval Kyjev. Je to bezpečné?

Oni vědí dobře, co si mohou dovolit z hlediska bezpečnosti, protože tu situaci znají. To, co se odehrálo v těchto dnech, bylo trochu atypické, to neprobíhá každý den. Bezpečnostní složky vědí, kde se mohou pohybovat, aby se nic nestalo.

Vy jste mluvil o tom, že Ukrajina určitě vyhraje. Co vás k tomuto přesvědčení vede?

Já viděl to odhodlání lidí, viděl jsem, že se nechtějí vzdát. Setkal jsem se s těmi vojáky, kteří byli na vysoké úrovni. Působili velmi odhodlaně a tohle je strašně důležité. Nyní máme zprávy, že ta materiální pomoc na Ukrajinu půjde, a to je to jediné, co oni potřebují. Odhodlání i vůli mají a nechtějí se stát nevolníky Putina ani žádného jiného diktátora. Ta občanská společnost je tam velmi silná a daří se jim teď postupovat na frontě.

Přijímat Rusy je bezpečnostní riziko

Po Putinově částečné mobilizaci spousta lidí utíká z Ruska. Myslíte si, že bychom je měli přivítat, nebo jste v tomto spíše zdrženlivý?

Já jsem zdrženlivý, protože si myslím, že je to velké bezpečnostní riziko. Pokud by sem přišly masy ruských mužů, my nevíme, kdo mezi nimi je součástí těch jejich vojenských složek...

Není toto úkolem tajné služby, aby si ty lidi prošla?

Když vám přijde 100 tisíc lidí, nikdy je neprojdete všechny a oni tady mohou dělat sabotáže. Samozřejmě ne většina, ale mohou mezi nimi být takoví lidé, takže pokud se ty hranice bezmezně otevřou. tak jak se to děje třeba v Německu, já to považuji za nebezpečí. Tady se mohou odehrávat sabotáže stejně jako na Nord Stream 2. Je tu 400 tisíc ukrajinských žen a dětí, to už je velký počet uprchlíků a teď ještě abychom tu měli ruské občany, to by mohlo způsobovat nejrůznější problémy.

Ale zároveň každý Rus, který uteče, není povolán na frontu - a tím oslabuje ten stát.

To tak není. Těch Rusů, kteří utíkají, není tak velké množství, aby úplně oslabili armádu. Ten poměr není tak velký. Takto o tom mluví bezpečnostní analytici. Oni mají možnost se vzdát. Ukrajinská armáda zřídila telefonní linky, kam Rusové mohou zavolat a dezertovat. Pak se dostanou do ukrajinského zajetí, kde s nimi zacházejí podle ženevských konvencí, a to je cesta, kterou by měli podstoupit.

Související články

Další články

Nejnovější kauzy